Kompletní fotogalerii najdete v sekci fotogalerie/Petrova bouda 19.-21.11. 2004 (do nového okna).

Termín: 19.-21.11. 2004
Spolubojovníci (po autech): Pavel Rydlo, Milda Madron; Vlado a Irča Dyndovi, Pert bubák Bulis; Hanz a Lucka skoroFárovci, Honza Tirner; Libor Vaněk, Jirka Lébl, Markéta; (od SO večer) Martin a Romča Strakovi

 

Den první (pátek 19.11.2004)

Již od středy jsem sledoval počasí a když pořád hlásili na víkend orkán, začal jsem být lehce nervózní.
V PÁ dopoledne jsem ještě volal na Špindlerovku a na horskou, jak to vypadá s počasím. Odpověď nebyla příliš příznivá - prý je cesta nahoru zavřená a děsně fouká...
Vyměkl jsem a poslal info mail, aby všichni věděli, do čeho jdou. Dopadlo to výborně, nikdo si to nerozmyslel, takže jsme odjeli v kompletní sestavě.
Sraz byl sice v 17:45 u Benziny za Prahou, ale Milda se ještě vracel pro mobila, takže (i s natankováním a dokoupením Fridexu) jsme odjížděli v 19:00.
Od Sobotky už začínal na silnici sníh a nám připomínal, že jedeme do hor:)
Ve Špindlu jsme byli kolem deváté. Leželo zde cca 30 cm sněhu, ale vítr už ustal. U brány ke Špindlerovce se rozhodujeme a na konec se nahoru chystají pouze tři auta. Pavel ho nechává dole. Ve strážní budce již nikdo není, takže není kde koupit vpustku. Ještě rozmýšlíme, jestli má cenu nasazovat řetězy. Akorát kolem nás projíždí policie a informuje nás, že se to bez řetězů vyjet dá, ale že si musíme koupit povolení. To se prý prodává ve městě na BUS parkovišti. Vlado s Hanzem tam odjíždí, ale nikdo tam nebyl:( Mezi tím Libor s bubákem a Jirkou nasazují řetězy. Krásný pohled, jak inženýři študují návod:))) Vše se zadaří a řetězy drží! :)
Ještě před odjezdem se Petr snaží dovolat na Petrovku, ale neberou to. Prý na nás počkají max. do deseti. A protože je teď už devět, tak to asi nestihnem. No, uvidíme...
Na Špindlerovku dojíždíme bez problémů, parkujeme auta a odcházíme na Petrovku. Krásného prašanu je tak 40 cm.
Na Petrovku přicházíme v 22:45, takže cesta nám, na pohodu:), trvala hoďku.
Rozdělujeme si pokoje a sedáme v jídelně. Je tu teda pěkná kosa:) Kolem půlnoci začínají někteří odpadat a v jednu se zábava přesouvá k nám na pokoj. Někteří jsou už docela ..., ale mě, se svýma třema (čajema) je dobře:)))
Požíráme kyselé rybičky, Petrovi zásoby a probíráme Járu Cimrmana. Před druhou se spolek tahounů ve složení Peťa, Milda, Pavel, Hanz, Vlado a já rozpouští a jde se spát. Pravda, Vlado trefil svůj pokoj až na druhý pokus, ale jinak byla 100% úspěšnost:)))) A vzhledem k tomu, že snídaně byla až na devátou, tak o nic nešlo.

 

Den druhý (sobota 20.11.2004)
Petrovka - Luční chata - Stříbrný hřeben - Petrovka

Ráno se scházíme u snídaně, pojídáme a v 10:30 vyrážíme směr Špindlerovka a dále po cestě Česko-Polského přátelství na Sněžku. Je zataženo, lehce sněží a fouká. Je nám jasný, že Sněžku nedáme...
Jako vždy se od Špindlerovky ženu dopředu a prošlapuju stopu. Docela se boříme, ale je to max po kolena. Na hřebenu začíná foukat, ale nic hroznýho. Postupem doby však vítr zesiluje a začíná být nepříjemný. Jantarovou tyčovanou cestou přicházíme v 14:10 na Luční chatu. Nemáme moc času a vítr venku už pěkně duje. Rychle z vlastních zásob obědváme a rozhodujeme, kudy zpátky. Možnosti jsou tři. Buď stejnou cestou, údolím Bílého Labe nebo přes Stříbrný hřbet. Na konec se rozhodujeme pro poslední variantu.
Kolem půl třetí odcházíme a jdeme po tyčích. Teď už fouká opravdu pořádně a navíc jdeme proti větru, ale dá se. Vítr měl jednu výhodu. Vyfoukal všechen sníh, takže se šlo docela dobře. Jen jsme se však přehoupli přes vrcholek, vítr sice ustal, ale sněhu značně přibylo. A to opravdu znatelně. Začal jsem se bořit až po pás a postup se rázem zpomalil. Ze začátku to byla docela sranda, ale ke konci mě to už těžce nebavilo a už jsem nemohl. Ale co bych pro team neudělal a pluhoval jsem jim cestu dál:) Je pravda, že když jsme se napojovali na známou červenou, po které jsme šli tam, tak jsem už těžce nemohl a byl rád, že je už konec!
Na Špindlerovku jsme dorazili kolem páté a akorát přijel Skibusem i Martin s Romčou. Někteří šli dovnitř a já, Pavel, Milda a Honza jsme šli na Petrovku rovnou.
Dorazili jsem kolem 18-té a dali si véču. Zbytek přišel asi 45 minut po nás. Na 20:30 jsme si objednali saunu a do té doby se bavili v jídelně. Jirka tu oslavil i své 30-té narozeniny a bouchnul šampáňo - Rychlé špunty, se kterejma se celej dnešní den tahal:)
Sauna byla fajn, akorát tam (prý) byla moc zima:) Mě to nepřišlo... Horší bylo, že nebyl napuštěnej bazének, takže jsme se dohodli, že poběžíme ven do sněhu. Protože ale dveře u sauny byly zavátý, museli jsme běhat hlavním vchodem:) Bylo to opravdu SUPER! Skočit šipku do sněhový duchny...:) Protože i před saunou byla pěkná kláda, tak jsme v podstatě hned šli do sauny znova... Ve sněhu jsme byli 3x :)))
Po naší klučičí sauně jsme se opět sešli v jídelně...
Spát se šlo dnes dřív, kolem jedné...

 

Den třetí (neděle 21.11.2004)
Petrovka - Mužské kameny - Špindlerovka - Praha

Ráno jsme se probudili do krásného a slunečného dne. V 11:15 vyrážíme směrem na Sněžné jámy. Sněhu zase trochu přibylo, ale Romča má Martinovi sněžnice, takže jde první. Za ní se mi jde o poznání lépe, než včera:)
Docházíme na Dívčí kameny, kde se dělíme. Část jde zpátky a naše část dále. My to obracíme na Mužských kamenech. Dneska je ale opravdu krásně!
Před Petrovkou vzpomínáme s Petrem a Vladem na mladá léta. Markéta a Irča jen tiše přihlížejí...:)
Na boudě se dovídáme, že druhá parta ještě nedorazila. Po telefonátu zjišťujeme, že šli ještě na Ptačí kameny.
Po jejich příchodu balíme, platíme a odcházíme na Špindlerovku. Zde si dáváme oběd, vyhrabáváme auta a modlíme se, aby po nás policajti, kteří tu stojí, nechtěli povolení k vjezdu. Naštěstí nechtěli.
Autama odjíždíme dolů, já, Milda a Pavel přesedáme do Pavlovi Feldy a odjíždíme do Prahy...

Musím říci, že to byl povedený víkend. Rád jsem všechny zas po čase viděl a určitě i oni si zas rádi poslechli vysílání rádia SoldatM.cz:))))
...a určitě byli i rádi, že má víkend jen tři dny, že Hanzi:)))

Krkonoše Díky!

(Milan)