Seewand a City Wall klettersteig - Rakousko


Kompletní fotogalerii najdete v sekci fotogalerie/Seewand a City Wall klettersteig 22. - 24.9.2006 (do nového okna).


Termín: 22. - 24.09. 2006
Spolubojovník: Honza Petera


Tak a je to tu. Klient si přál a já znovu odjíždím do Rakouska k Hallstadskému jezeru na jednu z nejtěžších ferrát - na Seewandklettersteig. Jsem tu už po druhé. Poprvé jsme ji lezli s Mikušákem koncem listopadu 2004 (deník, fotogalerie). A to byl teda jinčí hukot:-) Déšť, sníh, led...:-)
Musím říct, že se sem vracím docela rád. Ferráta je to krásná a teď si ji užiju za sucha a s pěknejma výhledama...
Odjíždíme v pátek odpoledne. Cestou se stavujeme v Táboře v Tescu kde Honza kupuje jídlo. Oba sme zapomněli lžičky, takže do košíku házíme i dvě "kávové nerez lžíce", kus za 10Kč:-)
Parkoviště u Hallstadského jezera bez problémů nacházíme. Je tu i stará známá dřevěná bouda a na stejném místě jako předloni zaléháme. Budíček máme na 6:30.
Ráno hodinky pípaj, ale vstávat se nechce. A navíc je děsná mlha, takže ještě spokojeně do 7mi lenošíme:-)
Ranní pohled na stěnu Seewandu je opravdu nádherný! Takže rychle sbalit a vzhůru!
Pod nástupem jsme za 40 minut. Strojíme se do výzbroje, motáme uzly a táák... Chvíli před námi jdou do stěny nějací Češi. Jeden z nich nevypadal úplně dobře a taky mu to moc nešlo. Za chvíli jsme je předjeli.
Dále již následovalo jen a jen stoupání, stoupání a zas jen stoupání:-) A aby toho stoupání nebylo moc, tak v 10:15 dáváme pauzu a po ní pro změnu opět stoupání:-)
Musím říct, že výhledy byly teda nádherný. Počásko nám prostě přálo.
Jak sme tak lezli tak sem samozřejmě vzpomínal, jaký to bylo v zimně. Teď to byla opravdu pohádka. Jen tak pro porovnání. Stejné místo, jiné datum, (jiný účastník):-): letos, předloni:-)
No a po Putzbandu nás čekal už jen poslední 100 metrový Ečkový ferrátykus:-)
Kousek před koncem nás zapisuji do vrcholové knížky a pak už jen přes skalní boule a hupky dupky na vrchol (1680 mnm). Zde stojíme v 11:50. Takže výstup cca 850 m dlouhou, no, spíše vysokou ferrátou nám trval přesně 2:44. To je dobrý čas. Normálně se na cestu počítají 4 hodiny. Je hold vidět, že Honza na tom s fyzičkou zas tak špatně není, jak pořád strašil:-)
Sestupová cesta, která jde místy i do kopce:-), vede po červeno-modrých značkách. Ty jsou teď opravdu vidět, ne jako v zimně. A kupodivu musím říct, že teď za sucha se jde daleko lépe a rychleji než po prsa ve sněhu:-) Značená cesta vede úplně jinudy, než jsme to dřeli s Mikušákem v zimně. Občas sem se zhrozil, kudy jsme to tenkrát šli...
Teď jsme si však užívali sluníčka a pohody. A krávy:-))
Známou cestou přes Gjaid Alm (Schlichter Haus) (1750 mnm), stanici lanovky Krippenstein (1830 mnm) a sjezdovkou scházíme. Cesta se docela pěkně klikatí a sjezdovku mockrát traverzujeme. Po čase nás značka vede lesem, kde je spousta zajímavejch věcí:-) Honza zavzpomínal na svá mladá léta a vzpomněl si, že viděl dokument o mravencích. Bohužel to bylo už dávno, takže když sem se ho zeptal na podrobnosti a nějaké zajímavosti tak nevěděl. A navíc se mu prej zvyklosti mravenců pletou se včelama:-)))
Další minuty sestupu jsme si krátili veselýma příhodama jejich psa:-) Takže sestup nám krásně utek a v 16:30 jsme byli opět na našem parkovišti.
Uvařili jsme a asi 30 minut po našem příchodu se objevili i naši známí čecháčci. Prý se vraceli ze 3/4 cesty protože jeden z nich spadnul a vykloubil si rameno...
Po večeři sme ještě pokoukali na potápěče a vyrazili na romantickou prohlídku Hallstadu. Stihli sme krásnej západ slunce a potěšily nás cedule místní hospůdky... Kdyby to tak bylo v Kč:-)
Noc sme trávili opět na stejném parkovišti, ale dnes tu bylo rušněji. Přijelo spousta vodáků. Z Čech... Ale byli celkem v poho.
Protože jsme nechtěli jet v NE ráno rovnou domů, měl jsem připravenou ještě jednu ferrátku - extrémně těžkou (čisté Ečko) City Wall v Salzburgu. Ve městě nás překvapily zátarasy, protože se tu jel nějaký cyklistický závod. Ale měli jsme štěstí, těsně za námi cestu uzavřeli...
Ferrátka má pouze 50 m ale je hodně exponovaná. A leze se "nad střechami domů".
Už jen pohled dával jasně najevo, že to zadarmo nebude:-) Ale od toho sme přeci tu, ne? :-)
A už první kroky na nástupu byly docela pěkný:-) Ferrátka se opravdu leze "nad střechami". Musím přiznat, že to docela tahalo. A i ten včerejšek byl docela znát... Takže sem docela rád viděl konec:-)
Dolez je přes zábradlí na vyhlídkové místo. Sestup pak jde kolem kostela a přes město. Tady sme sice budili v našich mundůrech a s vybavením drtek pozdvižení, ale přežili sme:-)
Uzavírky ve městě udělaly svý, takže sme docela dlouho bloudili. Ale aspoň sme kvalitně poznali Salzburg:-)
Do Prahy sme dorazili v pohodě...

No, byla to myslím hodnotná akce. Počasí přálo, vrcholy byly a Honza byl snad taky spokojenej.

Takže už jen zbývá - hory DĚKUJEM!


(Milan)


Zpět