Kompletní fotogalerii najdete v sekci fotogalerie/Skialpy - Sonnblick 11. - 13.4.2008 (do nového okna).
Termín: 11. - 13.4.2008
Spolulyžníci: Péťa Bubák Bulis, Vlado Dynda
Zima je v plném proudu a skialpová sezóna jak-by-smet. Protože jsem namlsán z letošního lyžovaní a neméně ze skialpování, chci navázat na krásnou akcičku před necelým měsícem v Tatrách. A protože se
opět našel někdo, kdo si chce skialpy zkusit (Vlado, Petr) a někdo, kdo si chce zažít nedávno nabyté zkušenosti (Péťa), prášíme již jednou plánovanou a kvůli počasí zrušenou akci. Je to zájezd do Rakouska na
Rudolfshütte.
Asi týden a fous předem zkouším volat na chatu a zamluvit nejlevnější grupencimru. Bohužel je již plno, tak bereme čtyřlůžák. Všechny pokoje jsou s polopenzí a tento čtyřlůžák má v ceně i saunu a bazén.
Sice na to, jako drsňáci spící na sněhu a pojídající Tesco paštiky, nejsme zvyklí, ale co se dá dělat. Musíme přežít:-)
Pár dnů před odjezdem Petr vzdává, takže ruším jednu postel, ale zájezd ne:-)
Akce je naplánována na ČT odjezd, NE návrat...
Den první (pátek 11.4.2008)
Praha - Einzingerboden (1483 mnm) - Rudolfshütte (2311 mnm)
Večer dojíždíme až na parkoviště pod lanovkou na Weissee. Docela solidně fučí a není úplně nejtepleji. Steleme si vedle Kvída a Péťa nějak neuhlídal nádobíčko a postupně mu ulítává čepice a karimatka.
Obojí se mu daří lapit a zatěžkat:-) Za solidního fičáku jdeme spát.
Ráno
vstáváme
něco před osmou a pořád krásně fičí. Hvězdičky, co sme viděli večír, už nevidíme. A není to úplně tím, že už je ráno jako spíš tím, že je pěkně-hnusně:-( Popojíždíme blíže k lanovce,
převlíkáme se a kupujeme
lupeny na lanovku. Jak stoupáme je nám jasný, že počásko opravdu nic moc:-(
Dojíždíme na zamlženou chatu, převlíkáme a celý nedočkaví vyrážíme na instruktážní výšlap.
V týdle mlze
je to stejně jedno kam, tak třeba na protější kopeček:-)
Stavíme na plácku, kde klukům zakopávám pípák a ukazuji základy vyhledávání, sondování a dohledání. Kluci si pak sami vše zkouší. Při Vladově
vyhledávání a
možná nalezení:-)
Péťa netrpělivě postává a doufá, že nepřijde o půjčený pípák:-) Ale protože Vlado hledá mým výtečným DSPčkem, Péťův pípák nachází:-)
Po sečvičné vyrážíme ještě o kousek výše a když se nám začne sníh sypat z podlyží, sjíždíme k chatě. Sníh je velmi těžký, pořád sněží a fouká.
Na chatu dorážíme kolem 14té, ubytováváme se a jdeme na průzkum obří chaty. Nacházíme lezeckou stěnu, pinčes, dětský koutek a spoustu dalších zajímavých místností:-) Jedna z nich je taky sauna a bazén.
Po zjištění, že sauna je společná:-), sme hned o něco radši, že ji máme v ceně:-))) Otvírá v 16:00 a my jsme mezi prvníma, kdo stojí ve dveřích:-))) Sice nevypadáme zrovna nejlépe, když přicházíme jen s ručníkem v
ruce a v botičkách z lyžáků na nohách, ale zout a sme jako ostatní:-))))
Sauna se jmenuje Panoramabad a je to faaakt supr. Prosklená sauna s výhledem na konečnou lanovky a 3.000mnm vysoké vrcholky. To teda jen hádáme, protože je mlha a prd vidět:-) No ale stejně:-)
Večer, po sauně a bazénku, zakončujeme famózní večeří, kdy všichni praskáme:-( :-)
Den druhý (sobota 12.4.2008)
Rudolfshütte (2311 mnm) - sjezdovka pod Medelzkopf - Rudolfshütte (2311 mnm)
Ráno vstávám a provádím
kontrolní výkuk.
Dle analýzy obdržených dat usuzuji, že se počasí nezlepšilo:-)
Jdeme na snídani, která nám jistě zlepší náladu. A taky že jo:-)
Po vydatné, skoro bych řekl převydatné snídani se kutálíme převlíknout, ke strojům a
hurrá ven.
Protože je
prd
vidět, volíme bezpečnou variantu - po sjezdovce tam a zpět. Je vidět až takový prd, že i cesta po sjezdovce není bezpečná, páááč sjezdovka není vidět. Takže jako nejbezpečnější se jeví
postup podél žbrlení.
Ale ani taková mlha nás nemůže odradit od
pózy pro fotografy:-)
Jak tak jdeme, v dáli se začíná rýsovat konečná lanovky - a na tvářích kamarádů spatřuji
nepatrné náznaky úlevy:-)
Vrcholovka,
sbalit pásy a pomalu dolů.
Ani sjezd, bohužel, není nic moc. Tak aspoň klukům ukazuju srandičky na lyžích, který srandovně vypadaj, ale provést je už zas taková sranda není:-) Ale aspoň nám ten sjezd v mlíku drtek uteče:-)
Dojíždíme k lanovce, výšlap k chatě a po domluvě ještě 2x sjezdík. Nad chatou dáváme
malou sváču a protože
je už je skoro 13:30 a sauna-time se blíží, balíme fidlátka a dem se připravit na tu slávu:-)
Při návratu nás zaujal jeden
objekt v dáli:-)
Při bližším zkoumání to byla nějaká děvčica s Coca-Cola nápojem v ruce. Asi se kochala výhledama...:-) Nic, my se jdem saunit...:-)
...ale měli sme z ní drtek
prdel, to se musí nechat:-)
Bedlivě sledujeme předpověď a zdá se, že se blýská na jasno:-))) Uvidíme ráno...
Den třetí (neděle 13.4.2008)
Rudolfshütte (2311 mnm) - Sonnblick (3088 mnm) - Rudolfshütte (2311 mnm) - Praha
Ráno je
fakt krásně.
Konečně vidíme, jak to kolem vypadá:-)
Dneska nás toho čeká opravdu hodně, takže neztrácíme čas a v 8:30 vyrážíme na
Sonnblick (3088 mnm)
(ten oblý po pravé straně vzadu). Sjíždíme od chaty dolů, pak
traverzujeme okolo Weissee a
vzhůru na-horu:-)
Výstup je poměrně jasný, protože se držíme
vyšlápnutých stop.
Trasa byla vedena bezpečně, ale delší variantou. Sledujeme, jak se pár odvážlivců vydává žlebem. Ale asi i tato varianta byla OK a o dost kratší... Po cestě nás předbíhá skupinka, která obsahuje i asi 50ti letou mladici.
A fakt nás dala...:-( :-)
Samotný výstup na vrchol byl spíš nepříjemný než náročný. Velká spousta lidí rozbila stopu a sníh ujížděl. Ale jinak v poho.
U vrcholového kříže
Sonnblicku (3088 mnm) stojíme lehce před 11tou. Výstup nám trval 2,5hodiny.
Po krátké sváče se pouštíme do krásných sjezdíků, kdy si opravdu vychutnáváme každý oblouček v prašánku. No prostě
nádhera.
Sjíždíme opět k jezeru Weissee, procházíme kolem něj a už nabíráme kurz
Rudolfshütte.
Stoupáme
poslední kopeček k chatě, balíme věci a po sjezdovce sjíždíme k autu. Od poloviny sjezdovky je další část uzavřená, tak sme trošku zasrabili a jeli lanovkou. Ale jak se pak ukázalo, sjet by se to na lyžích dalo...
U auta rychle balíme a frčíme domů. Rozvážím kluky a kolem 20té jsem v Radotíně.
Tak opět krásná sportovní akce. A co říci závěrem? Jen snad obvyklé - Alpy, děkujeme!
